Informace o svatbách  


Zásnuby dříve a dnes?

V minulosti byly zásnuby významným aktem, který na
veřejnosti legalizoval vztah dvou osob, aby se mohly ruku v ruce
procházet, aniž by to okolí považovalo za společensky nevhodné. Byla to
událost, které se účastnil úzký kruh rodin snoubenců. To už dnes neplatí. Dnes
se na zásnuby pohlíží jako na příslib manželství, který však nemusí být
naplněn. V tradičních rodinách se i dnes setkáme s přístupem,
kdy se zásnub účastní úzký rodinný kruh obou snoubenců. Hostina nebo oslava se
zásnubami spojená by pak neměla být nijak velká. Obvykle se jí účastní jen úzký
okruh rodiny a přátel. Při takové hostině by měl pronést otec nevěsty (či
snoubenec) oznámení o zasnoubení. Tato zásnubní řeč by měla být krátká.
Následuje polibek snoubenců a předání dárků. Budoucí snoubenka by měla od
svého snoubence dostat kytici světlých květů a vzájemně by si snoubenci měli
vyměnit zásnubní prstýnky. Je také možné, aby prstýnek dostala pouze partnerka,
pak by ale ona měla dát svému partnerovi místo prstenu řetízek, hodinky, či
cokoli jiného, co může nosit při sobě. Při rozchodu se tyto dary vracejí, což
má být symbolem vracení slibu společného života. V současnosti však převažuje moderní přístup, od formalit
se ustupuje. Zásnuby zpravidla probíhají v romantickém prostředí a pouze
ve dvou. Rodině a známým snoubenci svůj slib oznámí později při vhodné
příležitosti. 

1. Formy manželství


Manželství je v českém rodinném právu zakotveno jako trvalé
společenství muže a ženy, jehož hlavním účelem je založení rodiny a řádná
výchova dětí. Toto společenství, založené na právním vztahu, je postaveno na
zásadách dobrovolnosti a rovnoprávnosti. Civilní i církevní forma uzavření
manželství mají v našem právním řádu od 1. července 1992 rovnoprávné
postavení, po právní stránce mají stejnou váhu a závaznost a zákon
o rodině pro ně stanovuje stejné podmínky. Uzavřou-li snoubenci občanský
sňatek, nemá následný náboženský obřad již žádné právní následky. Uzavřou-li
církevní sňatek, nelze následně uzavřít sňatek občanský. Jinými slovy, po
občanském sňatku může následovat sňatek církevní, má však již jen povahu
obřadu, neboť manželství již vzniklo občanským sňatkem.


Občanský sňatek


V případě občanského sňatku činí snoubenci prohlášení
o uzavření manželství před starostou (primátorem) nebo pověřeným členem
obecního (městského) zastupitelstva matričního úřadu, a to za přítomnosti
matrikáře. Prohlášení o uzavření manželství činí snoubenci souhlasně,
veřejně a slavnostně. Snoubenci mohou uzavřít sňatek na oddacím místě místně
příslušné matriky, kde má jeden ze snoubenců trvalé bydliště. Tento příslušný
matriční úřad může povolit uzavření manželství před jiným obecním úřadem
pověřeným vést matriky. Kromě snoubenců, oddávajícího a matrikáře musí být
uzavření manželství přítomni dva svědci, což platí stejně pro občanský
i církevní sňatek. Svědkové musí být zletilí, musí se k obřadu osobně
dostavit a před podpisem zápisu do protokolu o uzavření manželství
musí předložit občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti.


Církevní sňatek


Podstatnou charakteristikou církevního sňatku je, alespoň
u křesťanských církví, že svátost manželství je chápána mnohem důsledněji
než v případě občanského sňatku a je jí také přikládána mnohem větší
vážnost. Zatímco občanský sňatek je při splnění zákonných podmínek možné
absolvovat třeba i mnohokrát za život, praktikující křesťan smí podle
zásady "Co bůh spojil, člověk nerozděluj" vstoupit do svazku
manželského pouze jednou, neboť manželství je chápáno jako doživotní slib.
Výjimkou je úmrtí druhého z manželů nebo některé specifické okolnosti
umožňující církevní rozluku manželství, které jsou vždy velmi důkladně
zkoumány. Prohlášení o uzavření manželství činí snoubenci před příslušným
orgánem církve, kterou si zvolili a jejíž působení na území ČR je povoleno
registrací Ministerstva vnitra ČR. Manželství se uzavírá v místě určeném
předpisy církve nebo náboženské společnosti pro náboženské obřady nebo
náboženské úkony. Církevní sňatek může být uzavřen až poté, kdy snoubenci
předloží oddávajícímu osvědčení vydané příslušným matričním úřadem, od jehož
vydání neuplynuly více než tři měsíce. Osvědčení dokládá, že splnili všechny
zákonné náležitosti pro uzavření platného manželství. Orgán církve, před kterým
dojde k uzavření manželství, doručí následně protokol o uzavření
manželství příslušnému matričnímu úřadu, v jehož obvodu bylo manželství
uzavřeno.

Církevní obřady

Podstatnou charakteristikou církevního sňatku je, alespoň
u křesťanských církví, že svátost manželství je chápána mnohem důsledněji
než v případě občanského sňatku a je jí také přikládána mnohem větší
vážnost. Zatímco občanský sňatek je při splnění zákonných podmínek možné
absolvovat třeba i mnohokrát za život, praktikující křesťan smí podle
zásady "Co Bůh spojil, člověk nerozděluj!" vstoupit do svazku
manželského pouze jednou, neboť manželství je chápáno jako doživotní slib.
Výjimkou je úmrtí druhého z manželů nebo některé specifické okolnosti
umožňující církevní rozluku manželství, které jsou vždy velmi důkladně zkoumány
(u Římskokatolické církve musí být například taková výjimka udělena přímo
samotným papežem).


Prohlášení o uzavření manželství činí snoubenci před
příslušným orgánem církve, kterou si zvolili a jejíž působení na území
České republiky je povoleno registrací Ministerstva vnitra ČR (viz dále).
Prohlášení se činí před osobou pověřenou příslušnou církví nebo náboženskou
společností.


Manželství se uzavírá v místě určeném předpisy církve nebo
náboženské společnosti pro náboženské obřady nebo náboženské úkony (např.
kostel, sbor, modlitebna).


Je-li přímo ohrožen život některého ze snoubenců, může se
manželství - stejně jako v případě občanského sňatku - uzavřít na
kterémkoli místě.


Církevní sňatek může být uzavřen až poté, kdy snoubenci předloží
oddávajícímu osvědčení vydané příslušným matričním úřadem, od jehož vydání
neuplynuly více než tři měsíce, o tom, že splnili všechny zákonné
náležitosti pro uzavření platného manželství. Orgán církve, před kterým dojde
k uzavření manželství, doručí následně protokol o uzavření manželství
příslušnému matričnímu úřadu, v jehož obvodě bylo manželství uzavřeno.


Příprava církevního sňatku


Jako příklad nám poslouží příprava na uzavření manželství podle
pravidel Římskokatolické církve, která má podle statistik v Čechách
a na Moravě nejvíce věřících a sympatizantů. Křesťanské církve
ostatně mají mnoho společného, i když právě Římskokatolická církev má
v některých ohledech podmínky nejpřísnější.


Termín církevní svatby je nutné si na farním úřadě domluvit
alespoň dva nebo tři měsíce předem, aby byl dostatek času na přípravná setkání
s farářem, která jsou jednou z podmínek uzavření církevního sňatku.
Těchto setkání je zpravidla šest a konají se nejčastěji na farnosti, kam
patří nevěsta. Pokud toto místo z nějakého důvodu nevyhovuje, může
příslušný farář na žádost snoubenců udělit licenci jinému farnímu úřadu.
Církevní svatba se nemůže konat v době adventní a postní.


Během prvního setkání se projednávají formality a provede
se vstupní zápis v knize příslušné farnosti. Snoubenci by si s sebou
měli vzít křestní list, občanský průkaz a rodný list. V průběhu
dalších přípravných setkání farář se snoubenci hovoří o jejich vztahu
k víře, Písmu svatému a církevním svátostem. Poslední šesté setkání
se týká svátosti manželství a významu církevního sňatku. Na tomto setkání
se rovněž připravuje průběh svatebního obřadu. V rámci plánování svatební
slavnosti můžete faráře požádat o přizpůsobení času ceremonie, můžete
vyjádřit přání, která kapitola z Písma svatého bude součástí svatební
liturgie, které písně se budou zpívat, jakjaký bude hudební doprovod, kdy
a jak se bude fotografovat, apod.


Pokud jsou oba snoubenci věřící stejného vyznání, mělo by vše
proběhnout jednoduše. Jsou-li snoubenci různého vyznání, svatba se koná buď
v katolickém kostele nebo v kostele církve, k níž se hlásí druhý
ze snoubenců. V  takovém případě ovšem potřebuje partner katolického
vyznání svolení biskupa. Svatba se může rovněž uskutečnit v rámci
ekumenické bohoslužby, kterou slouží duchovní obou církví.


Pokud je jeden ze snoubenců bezvěrec a jeho partner chce přesto
mít církevní svatbu, musí příslušný farář požádat o zvláštní výsadu
biskupa své diecéze. Výjimkou není ani situace, kdy v souvislosti
s plánovaným uzavřením sňatku jeden ze snoubenců konvertuje k vyznání
svého partnera. V takovém případě svatbě často předchází křest jednoho ze
snoubenců.


Seznam církví a náboženských společností


V současné době jsou podle zákona č. 308/ 1991 Sb.,
o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských
společností, registrovány v České republice tyto církve a náboženské
společnosti (zpracováno podle Adresáře církví a náboženských společností
registrovaných v České republice, vydaného Ministerstvem kultury
v roce 1998):



  • Apoštolská církev

  • Bratrská jednota baptistů

  • Církev adventistů sedmého dne

  • Církev bratrská

  • Církev československá husitská

  • Církev Ježíše Krista Svatých
         posledních dnů

  • Církev řeckokatolická

  • Církev římskokatolická

  • Českobratrská církev
         evangelická

  • Evangelická církev
         augsburského vyznání v České republice

  • Evangelická církev
         metodistická

  • Federace židovských obcí
         v České republice

  • Jednota bratrská

  • Křesťanské sbory

  • Náboženská společnost českých
         unitářů

  • Novoapoštolská církev
         v České republice

  • Pravoslavná církev
         v českých zemích

  • Slezská církev evangelická
         augsburského vyznání

  • Starokatolická církev
         v České republice

  • Náboženská společnost Svědkové
         Jehovovi

  • Luterská evangelická církev
         a.v. v České republice


 

 

2. Svatební dokumenty


O uzavření
manželství musí na místně příslušném matričním úřadě písemně požádat oba
snoubenci. K žádosti je třeba připojit buď originály nebo ověřené kopie
těchto dokladů:


·rodný list


·doklad o státním
občanství (občanský průkaz, český pas, vojenský průkaz)


·potvrzení o místě
trvalého bydliště a rodinném stavu (rovněž stačí občanský průkaz)


·je-li některý ze
snoubenců ovdovělý, úmrtní list zemřelého partnera nebo soudní rozhodnutí
o prohlášení za mrtvého opatřen doložkou o právní moci


·je-li některý ze
snoubenců rozveden, soudní rozhodnutí o rozvodu opatřené doložkou
o právní moci


·je-li některý ze
snoubenců rozveden a rozvod byl vysloven cizím soudem, jehož rozhodnutí není
v České republice účinné, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR o uznání
rozsudku. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR není nutné v případě, kdy rozvod
cizích státních občanů provedl soud státu, jehož jsou oba občany nebo byl-li
rozvod proveden ve státě, s nímž má ČR uzavřenou smlouvu o právní
moci, podle níž se rozhodnutí orgánů druhé smluvní strany uznávají bez
zvláštního rozhodnutí orgánu ČR. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR není rovněž
nutné tehdy, kdy manželství cizích státních občanů bylo rozvedeno v jiném
státě než kterého jsou oba občany, avšak pouze za předpokladu, že takové
rozhodnutí uznává domovský stát účastníků řízení. Příslušný obecní úřad může
podle vlastního uvážení, jestliže by opatření dokladů bylo spojeno s těžko
překonatelnou překážkou, připustit nahrazení některých nebo všech výše
uvedených dokladů čestným prohlášením, popřípadě zcela upustit od jejich
předložení.


Kromě uvedených
dokladů je ve specifických případech k žádosti o uzavření manželství
nutné připojit tyto doklady:


·je-li jeden ze
snoubenců osoba nezletilá starší šestnácti let, rozhodnutí soudu o povolení
uzavřít manželství opatřené doložkou o právní moci


·jde-li o osobu
stiženou duševní poruchou, rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství
opatřené doložkou o právní moci


Svatba s cizím
státním příslušníkem


Doklady a dokumenty
potřebné pro cizince uzavírající manželství v České republice. Pokud chce
cizinec uzavřít manželství před Obvodním úřadem, je povinen podle českých
obecně platných právních předpisů předložit k žádosti tyto doklady:


1.    
Doklad o narození - rodný list, z něhož musí být jasné jméno
a příjmení, datum a místo narození a tytéž údaje
o rodičích.


2.    
Potvrzení o státním občanství, není nutné přikládat, je li uvedeno
v dokladu č. 5.


3.    
Doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství, podle práva státu, jehož je
snoubenec příslušníkem, není známa překážka k uzavření manželství, která
by po uzavření manželství jeho platnost vylučovala. Jde současně o to, aby
sňatek uzavřený v České republice byl uznán za právoplatný ve státě, jehož
je snoubenec příslušníkem (ke dni uzavření manželství nesmí být starší 6
měsíců).


4.    
Potvrzení o trvalém pobytu a stavu, vydané příslušným úřadem domovského
státu.


Údaje uvedené pod
bodem 2, 3 a 4 mohou být uvedeny v jednom dokladu; státní občanství lze rovněž
prokázat cestovním dokladem.


5.    
Úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince (není třeba
předkládat, je li tato skutečnost uvedena v dokladu o právní způsobilosti).


6.    
Pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li cizinec rozvedený.


7.    
Potvrzení o oprávněnosti pobytu na území České republiky vydané Cizineckou
Policíí ČR, které není starší 7 pracovních dnů.


8.    
Doklad, kterým je možné prokázat totožnost (potřebný v den svatby).


Všechny doklady musí
být opatřeny předepsanými ověřeními příslušným vyšším úřadem v cizině, event.
superlegalizace českým zastupitelským úřadem v cizině u států,
s nimiž nemá Česká republika dohodu o právní pomoci. Doklady musí být
přeloženy soudním překladatelem do českého jazyka. Pokud snoubenec neovládá
český jazyk, přizve se ke svatebnímu obřadu soudní tlumočník.


Cestovní pas cizince
a povolení k pobytu pro cizince vydané českými orgány nenahrazují
doklady potřebné k uzavření manželství.


3. Správní poplatky


Výše následujících správních poplatků upravuje zákon
č. 368/1992 Sb. o správních poplatcích ve znění pozdějších
předpisů:

1000,- Kč uzavření manželství mezi:



  • českým státním občanem
         s trvalým bydlištěm na území ČR a českým státním občanem bez trvalého
         bydliště na území ČR

  • českým státním občanem bez
         trvalého bydliště na území ČR a cizincem s trvalým pobytem na území
         ČR

  • českým státním občanem
         s trvalým bydlištěm na území ČR a cizincem s trvalým
         pobytem na území ČR

  • cizincem s trvalým
         pobytem na území ČR a cizincem s jiným než trvalým pobytem na
         území ČR


2000,- Kč uzavření manželství mezi:



  • cizincem s jiným než
         trvalým pobytem na území ČR a českým státním občanem bez trvalého bydliště
         na území ČR

  • cizinci s jiným než
         trvalým pobytem na území ČR

  • českými státními občany bez
         trvalého bydliště na území ČR


1000,- Kč
Poplatek za povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně
určenou místnost.


500,- Kč
Vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství v cizině
s cizincem.


4. Volba příjmení


Rozhodnutí, zda budou
snoubenci v manželství užívat příjmení ženicha nebo nevěsty, či zda bude užívat
každý příjmení vlastní, musí souhlasně sdělit matričnímu úředníkovi před
uzavřením manželství. Pro upřesnění, mají tedy tyto možnosti:


·společné příjmení -
nejčastěji to bývá příjmení ženicha, ale může to být i příjmení nevěsty


·každý si ponechá své
vlastní příjmení


·společné příjmení,
ale může k němu užívat ještě své původní příjmení


Pokud si snoubenci
zvolí společné příjmení, stává se také automaticky příjmením pro děti narozené
z tohoto manželství. Pokud si chtějí snoubenci ponechat svá původní příjmení,
musí před vznikem manželství souhlasně prohlásit, které z jejich příjmení bude
zároveň příjmením pro děti narozené z tohoto manželství. Pozor ! Bylo by mylné
domnívat se, že společným prohlášením získají příjmení i děti narozené
snoubencům před uzavřením manželství, například děti z předchozího manželství.
Pokud snoubenci před uzavřením manželství zvažují jinou alternativu než je
společné příjmení, měli by se nejdříve vždy poradit na matričním úřadu, neboť
toto rozhodnutí se v budoucnu bude dotýkat nejen jich samotných, ale i jejich
dětí.


 5. Svatební zvyky


Čelíčko


Páry tančí s předmětem vtisknutým mezi čely (brambor, jablko,
vlašský ořech, syrové vejce). Pár, kterému předmět při tanci vypadne, opouští
taneční pár. Vítězí pár, který vydrží tančit s předmětem co nejdéle.


 Chomout


Po skončení svatebního obřadu se chomout navléká ženichovi,
přivazuje se mu koule na nohu, nevěsta dostává do rukou bič a ženich po
zapřažení do připraveného vozu táhne nevěstu.

Chytání svatební kytice


Nevěsta si stoupne zády ke společnosti a přes levé rameno hodí
svatební kytici do shluku svatebčanů. Říká se, že dívka, která kytici jako
první chytí, se nejdříve vdá.


 Italská snoubenka/Cikánka


Dívka, která předstírá že je v jiném stavu, přijde na
svatební hostinu a udělá ženichovi srdceryvnou scénu o tom, jak ji
podvedl. Bude tvrdit, že jí sliboval sňatek a nakonec ji nechal. Společně
s ní přijde i její bratr a bude trvat na tom, aby bylo očištěno jméno jeho
sestry. Přítomní svatebčané nakonec musí ženicha vykoupit. Peníze nakonec
skončí u ženicha a nevěsty.


 Koule na noze

Po skončení svatebního obřadu se ženichovi připevní koule na
nohu na znamení oddanosti a poslušnosti své manželce. Klíč od koule se zahazuje
a oba partneři ho společně hledají. Náhradní klíč se za úplatu dá nevěstě a je
na ní jestli svého muže osvobodí.


 Kradená židle

Doprostřed tanečního parketu se postaví tolik židlí, aby bylo o
jednu méně, než je tanečníků. Na náhlé přerušení hudby si musí všichni rychle
sednout a ten, na kterého židle nezbude, vypadává z kola. Odebere se jedna
židle a vše se opakuje dokud nezůstane na parketu jen vítěz.


 Krájení chleba

Ženich musí uříznout nevěstě krajíc chleba, aby dokázal že se o
ni dokáže postarat. Nůž, kterým krájí, je však dřevěný. Zvládnutím ženich
dokáže, že se o nevěstu postará i při těžkých chvílích.


 Krájení svatebního dortu

Ochutnání svatebního dortu, každým účastníkem svatby, přináší
novomanželům štěstí. Dort krájí novomanželé společně a ten kdo uchopuje nůž
více (druhý má jen dlaň na druhém) bude vládnout domu.


 Miminko

Dívka převlečená za chudou otrhanou osobu vezme do náručí
panenku v zavinovačce a přijde na svatební hostinu. Bude tvrdit, že miminko
patří ženichovi a že pro něj nemá peníze na jídlo a ošacení. Vtipnou formou
vyláká z přítomných svatebčanů drobné příspěvky a nenápadně je nastrká do
zavinovačky. Před odchodem se rozhodne, že miminko nechá ženichovi, ať se o něj
postará sám a dá ho do náručí nevěstě..


 Oblečení nevěsty

Šťastné manželství čeká nevěstu, která v den svatby má na sobě
něco starého, něco nového, něco modrého a něco vypůjčeného.

Podvazek - dražba

Jeden, nebo dva svatebčané se zhostí role licitátorů a vyhlásí
dražbu nevěstina podvazku. Snaží se, aby cena za vydražení byla co nejvyšší.
Nevěsta může dražitele k vyšším výkonům povzbuzovat tím, že podvazek občas
lehce poodhalí. Další významnou motivací je slib, že držitel nejvyšší nabídky
si nakonec může podvazek osobně stáhnout z nohy nevěsty. Po skončení dražby se
získané peníze odevzdají nevěstě. Slušný výherce dražby poté nevěstě podvazek
vrátí.

Podvazek - chytání podvazku nevěsty

Podvazek musí nevěstě sundat ženich jen pusou a pak ho hodí mezi
svobodné mládence. Ten co ho chytí se první ožení.


 Střevíček

Jeden, nebo dva přítomní svatebčané požádají nevěstu, aby si
zula svůj střevíček. Poté obcházejí přítomné svatební hosty a vtipnou
formou žádají o příspěvek na založení nového bydlení novomanželů, nebo zařízení
domácnosti. Peníze ve střevíčku pak předají nevěstě.


 Tanec s balónky

Než se začne tančit, dámy přiváží pánům ke kotníku nafouknutý
balónek. Šňůrka by neměla být moc dlouhá. Při tanci pak dámy propichují
podpatkem balónky jiných tanečních párů. Kterému páru balónek praskne, musí
opustit parket. Mezi tím muzikanti přidávají na rytmu. Vyhrává ten pár, kterému
nakonec zůstane balónek..

Trakař

Svatebčané čekají shromážděni asi 100 až 200 metrů od
místa, kde by se měla uskutečnit svatební hostina. Připraví si trakař, staré
nádobí, polštář a peřinu, chomout a vězeňskou kouli. V době, kdy přijíždí auto
se ženichem a nevěstou, zahradí jim cestu a oba musí vystoupit. Nepovolí jim
další jízdu, dokud ženich nezaplatí mýtné. Ten zpravidla má v kufru auta pro
takový případ několik lahví kořalky. Přítomní ale stále naříkají, že je to málo
a tak mu povolí další jízdu pouze s trakařem. Na trakař dají peřiny, usadí do
nich nevěstu a do klína jí naloží nádobí. Ženichovi dají na krk chomout (
fyzicky zdatnějšímu i vězeňskou kouli na nohu ) a za bujarého povzbuzování ho
donutí odvést nevěstu na trakaři až na místo, kde má být hostina.


 Toulavý klobouk

Na parketu se sejde několik mužů. Když začne hrát hudba, dá se
jednomu z nich na hlavu klobouk. Ten se ho musí rychle zbavit a dát ho na hlavu
jinému. Když hudba náhle přestane hrát, ten, který má právě klobouk na hlavě
vypadává z kola. Tak to pokračuje dokud na parketu nezůstane pouze vítěz.


 Vařečkový tanec

Na parketu se vytvoří kruh, tak aby vedle sebe stáli střídavě
vždy muž a žena. Když začne hrát kapela, dá si jeden z mužů mezi nohy dřevěnou
vařečku a aniž by použil ruce, předá jí partnerce vedle něj. Ta uchopí vařečku
stejným způsobem jakým jí byla podána a předává jí dál. Tak to postupuje do
doby, dokud se všichni nevystřídají.


 Věštba

V přestrojení za cikánku může některý ze svatebčanů začít věštit
ze skleněné koule, karet nebo z ruky. Je dobré, aby to byl člověk vtipný, znalý
cikánského dialektu a je nutné, aby jeho předpovědi byly vždy pozitivní.
Nejlépe se taková zábava vydaří, když za cikánku je převlečená osoba, která zná
dobře různá přání, poměry a charakterové vlastnosti toho, komu bude věštit. Za
své věštby vtipným způsobem vybírá od svatebčanů peníze, které potom předá
ženichovi na nevěstě.

Vězeň

Po skončení svatebního obřadu před radnicí nasadí přátelé
ženichovi na nohu těžkou vězeňskou kouli a uzamknou ji visacím zámkem. Nevěstě
dají rukavici a pilku na železo nebo pilník, aby si ho mohla osvobodit. Nevěsta
se snaží zámek přeříznout a při tom je jí nabízena možnost vykoupit si klíček
od zámku třeba lahví dobrého pití.


 Zkouška ženicha - Na prahu nevěstina domu měl ženich
někdy přichystaný špalek se sekerou a láhev vína. Chopil-li se sekery, bylo to
dobré znamení: bude z něj dobrý hospodář. Ale rozhodli-li se pro láhev vína,
nevěstilo to nic dobrého: bude z něj opilec.

Zkouška nevěsty -
Při prvním vkročení do ženichova domu měla nevěsta připravenu v místnosti
metlu, kterou musela hbitě zamést a postavit ji opět na místo. Dávala tím
najevo, že chce být dobrou hospodyní.

Rýže - Aby bylo
novomanželům dopřáno hojně potomků, jsou zasypáni po obřadu rýží, v některých
oblastech také konfetami, oříšky nebo rozinkami, někdy i bonbony. Stejný význam
má i jiný zvyk : během svatební hostiny je nevěstě posazeno na klín malé dítě.

Ochranné kouzlo -
Přátelé zasypávají novomanžele před jejich domem oříšky, zrním, drobnými
mincemi nebo fíky. Tentokrát nejde o početné potomstvo, ale o oběť, která je
přinášena bohům domu a domácího krbu. Oběť má smířit duchy s nově příchozími -
s nově založenou rodinou.

Rozsypávání květin -
Neteře snoubenců nebo dcery jejich přátel jdou v čele svatebního průvodu do
kostela a rozhazují kolem květiny. Toto je rovněž původem pohanský zvyk.
Květiny měly přilákat bohyni plodnosti.

Svatební špalír -
Přátelé novomanželů vytvoří uličku, kterou musí oba projít. Přitom se jim v tom
snaží všemožně zabránit, ale ne násilně. Symbolický význam : překonávání
manželství v nesnázích.

Zatahování -
Ženichovi kamarádi napnou po skončení obřadu před východem z kostela provaz,
ozdobený květy, stuhami, ale i např. vypitými lahvemi, a dovolí novomanželům
pokračovat v cestě, jen když se ženich vyplatí. Tímto způsobem se ženich
vykupuje ze svých mladických hříchů.

Práh - Proč
přenáší ženich nevěstu přes práh jejich společného domova? Prý proto, aby
přelstil zlé duchy, kteří číhají pod prahem a hlídají dům. Jiný význam:
Symbolický začátek nového života.

Kruhový tanec -
Nevěsta tančí se zavřenýma očima, zatímco se svobodné dívky pokoušejí získat
kousek jejího závoje (pro tuto příležitost použijte raději levný náhradní
závoj). Muži utvoří kolem nevěsty ochranný kruh, aby zabránili dívkám dostat se
k nevěstě. Je-li kruh proražen, symbolizuje to rozloučení s nevinností
(panenstvím).

Únos nevěsty -
Symbolizuje dívčino odloučení od rodičů a přechod k novému životnímu
společenství. V pokročilé hodině, kdy se už hostina schyluje ke konci unesou
přátelé novomanželů nevěstu. Pokud ji ženich nenajde, musí zaplatit výkupné.
Pozor : Akce by se měla každopádně časově ohraničit, aby ostatní hosté dlouhé
hodiny nečekali na nevěstin návrat, a nakonec se nedočkali. To by jim určitě
náladu nezlepšilo.

Družičky - Jsou
ještě svobodné dívky, které doprovázejí nevěstu do kostela. I tento zvyk měl
svůj význam: duchové, kteří chtějí nevěstě uškodit, si ji mají splést s
některou z družiček. Aby se to podařilo, musí mít družičky na sobě šaty velmi
podobné nevěstiným.

Společné pojídání polévky -
Společné pojídání polévky novomanželi z jednoho talíře při svatební hostině má
symbolizovat jejich spolupráci. Druhý význam, který je snad ještě podstatnější,
je symbol onoho společného krajíce, z něhož je nutno si brát a dávat rovným
dílem. Právě pro tuto výstižnou symboliku je uvedený svatební zvyk dodnes velmi
rozšířen.

Rozbíjení talířů -
Tento zvyk měl kořeny hned ve dvou pověrách - že střepy přinášejí štěstí a že
společným zametáním novomanželé prokáží vůli spolupracovat a jejich manželství
pak bude harmonické.

Zvací koláčky -
Podle tradice se pečou několik týdnů před svatbou. Rozdávají se příbuzným,
přátelům a sousedům a jsou zároveň pozvánkou na svatební hostinu. Koláčky,
které by měly mít nejméně tři různé náplně, jsou považovány za vizitku
kuchařského umění hospodyně

 


 6. Význam družby adružiček, děti na svatbě


O tradičních svatebních zvycích máme všichni alespoň tu základní
představu. V den své vlastní svatby se pak tradic buď držíme, nebo je pozměníme
po svém. Na některých zvyklostech však trváme, aniž bychom dost dobře znali
jejich původní význam. To se týká např. družby a družiček, jejichž úkoly se
dnes od těch původních obvykle velmi liší.


Družba a jeho funkce byla kdysi velmi významnou, obřadní a také
čestnou záležitostí. Družičky mají svůj původ už v pohanských dobách a i
dnes jsou velmi oblíbeným zvykem, zejména na více tradičních a početných
svatbách.

Družba


Funkce družby je dnes obvykle spojována s funkcí
svědka ženicha. Většinou je to jeho velmi dobrý kamarád nebo bratr. Může to
však být zároveň postava určená k obveselování, organizátor svatebního
veselí a dobrý řečník. Jeho úkol pak spočívá spíše v zajištění zábavy.


Dříve však úkolem družby byly i záležitosti předcházející
sňatku, protože jeho prostřednictvím probíhaly námluvy. S jeho pomocí
dojednávali otcové ženicha a nevěsty otázky věna a další majetkové záležitosti,
které bylo nutné před svatbou uspořádat ke spokojenosti obou stran.

Družičky


Šaty družiček se mají co nejvíce podobat šatům
nevěsty, aby tak podle starých tradic zmátly zlé duchy, kteří tak nevěstu
nepoznají a nebudou na ní moci páchat žádné zlo.


Družičky byly obvykle velmi mladé dívky, panny, z rodiny
nevěsty nebo její rodině blízké. Dnes to bývají nejlepší kamarádky nebo sestry
nevěsty, obvykle mají za úkol pomáhat s výzdobou a oblékají nevěstu.


Pokud jsou na svatbě malé děti, je tato role svěřena jim, jako
zábavný zážitek a zároveň důležitý úkol. Malé družičky a mládenci například společně nesou
nevěstin závoj,  nebo při odchodu z obřadní síně hází před
novomanžele z košíčků okvětní plátky či konfety.

Děti snoubenců na svatbě


Není dnes žádnou výjimkou, že se lidé rozhodnou pro vstup
do maželství když  spolu již mají děti. Pokud si nevíte rady, co je
vlastně na svatbě vhodné ohledně dětí snoubenců, ať už jejich společných, nebo
dětí z předešlých vztahů, asi těžko budete hledat tipy v historii
svatebních zvyků, kdy bylo nemyslitelné mít spolu děti ještě před svatbou.


Proto si v této záležitosti, ačkoliv se vám může zdát
choulostivá, nedělejte žádné násilí a zařiďte se podle svých představ. Vaše
děti přece mají právo sdílet s vámi váš šťastný den. Pokud jsou děti
z předchozího vztahu ve věku, kdy vaše rozhodnutí příliš nechápou nebo
neschvalují, dejte jim čas, ale nenuťte je být za každou cenu na vaší svatbě,
pokud sami nechtějí.


Vaše děti se mohou samozřejmě svatby účastnit i jako družičky
nebo mládenci, není to však příliš doporučováno, jsou-li hodně malé. Obvykle
nevydrží příliš dlouho v klidu, natož pak stát za vámi bez hnutí a
způsobně poslouchat na ně až příliš dlouhou svatební řeč. Bude také vhodné
pověřit někoho ze svatebčanů, aby se o ně postaral v průběhu obřadu.


Vyfotografujte se s nimi společně, ale i zvlášť, děti
s nevěstou, se ženichem a dohromady a uvidíte, že právě svatební
fotografie s vašimi dětmi po boku budou ty nejkouzelnější.
Nezapomínejte na ně ani v průběhu svatebního veselí a postarejte se jim o
vhodnou zábavu.


7.Co vyřídit po svatbě!!!!

1.
Užijte si svatební cestu
2.
Vyzvedněte si oddací list

Vyzvedněte si na matrice oddací list (bývá obvykle
vystaven do 14dnů po obřadu). Originál nebo ověřenou kopii oddacího listu budete
potřebovat všude, kde budete nahlašovat změnu rodinného stavu.

3.
Občanský průkaz

Novomanželé si musí zažádat o nový občanský průkaz (změna
rodinného stavu + změna příjmení, případně změna trvalého bydliště). K vydání
občanského průkazu při změně údaje předložíte:



  • dosavadní občanský průkaz,

  • doklad o změně nebo doklad
         potvrzující nový údaj (např. oddací list, pravomocné rozhodnutí soudu o
         omezení způsobilosti k právním úkonům, pravomocné rozhodnutí soudu o
         uložení trestu zákazu pobytu, doklad o získání akademického titulu,
         potvrzení o změně místa trvalého pobytu, pravomocné rozhodnutí soudu o
         rozvodu). Doklady musí být předloženy v originále, ověřeném opise nebo
         ověřené kopii

  • jednu fotografii, je-li
         vydáván občanský průkaz se strojově čitelnými údaji,

  • dvě fotografie, je-li vydáván
         občanský průkaz bez strojově čitelných údajů


Formuláře



  • Žádost o vydání občanského
         průkazu se strojově čitelnými údaji se podává pouze na originálním
         tiskopisu. 
         Jedná-li se o vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů, lze
         použít i žádost uveřejněnou na internetových stránkách Ministerstva vnitra v oddíle
         "Vzory formulářů".


Tiskopisy žádostí o vydání občanských průkazů jsou k dispozici
na všech obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a matričních úřadech.
Je-li občanský průkaz vydáván z důvodu provedení změn povinných údajů neplatíte
žádný poplatek za jeho vydání.

4.
Cestovní pas

Ten z novomanželů, u kterého došlo ke změně příjmení (nebo
trvalého bydliště) musí zažádat i o nový pas
. Poskytují se dvě
varianty cestovního pasu:


1) Cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem
dat s biometrickými údaji
 se vydává občanům starším 15 let s dobou platnosti
na 10 let. Dobu platnosti nelze prodloužit.


2) Cestovní pas bez strojově čitelných údajů a bez
nosiče dat s biometrickými
 údaji se vydává občanům starším 15 let s
dobou platnosti na 6 měsíců. Dobu platnosti nelze prodloužit.


 


Žádost o vydání cestovního pasu se v ČR podává u obecního úřadu
obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze u úřadu městské části Praha
1 až 22, v Brně, Ostravě a Plzni u magistrátu, v jejichž správním obvodu je
občan přihlášen k trvalému pobytu; žádost nelze podat u těchto úřadů mimo místo
trvalého pobytu občana nebo u matričního úřadu.


 K žádosti o vydání cestovního pasu (obou typů) je třeba
předložit
:



  • doklady prokazující údaje
         zapisované do cestovního pasu (jméno, příjmení, datum narození, rodné
         číslo apod.), např. platný občanský průkaz (u občanů, kterým se občanský
         průkaz nevydává, jiné doklady, např. rodný nebo oddací list),
         doklad o státním občanství (doklad o státním občanství se vyžaduje při
         vydání prvního cestovního pasu),

  • doklad prokazující získání
         označení absolventa vyšší odborné školy, akademického titulu, označení
         "docent" nebo "profesor" nebo vědecké hodnosti, pokud
         nejsou zapsány v jiném dokladu (platném občanském průkazu nebo cestovním
         pasu),

  • rodný list dítěte (občana
         mladšího 10 let) zapisovaného do cestovního pasu rodiče.


Podání žádosti o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými
údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji


Žádost se nepodává na úředním tiskopisu; občan u příslušného
úřadu pouze předloží doklady potřebné k vydání cestovního pasu, např.
občanský průkaz. Nepřikládá se fotografie, fotografii pořizuje příslušný úřad
při podání žádosti, proto se k němu občan musí osobně dostavit. Údaje v
předložených dokladech se ověří v informačním systému evidence obyvatel.
Jestliže se ověří správnost těchto údajů a není-li důvod pro odepření vydání
cestovního pasu, pořídí se biometrické údaje, to znamená fotografie, od roku
2008 otisky prstů. Po pořízení fotografie se žádost vytiskne a předloží
občanovi k podpisu. Podpis se poté digitalizuje a přenese do cestovního
pasu. Dalším podpisem občan, popř. jeho zákonný zástupce, potvrdí správnost a
úplnost žádosti, dá souhlas ke zpracování biometrických údajů do nosiče
dat cestovního pasu a potvrdí, že byl informován o vedení biometrických
údajů po dobu 60 dnů od předání vyrobeného cestovního pasu výrobcem
Ministerstvu vnitra v informačním systému cestovních dokladů. Podání
žádosti je ukončeno elektronickým odesláním dat do centra za účelem jejich
dalšího zpracování při výrobě cestovního pasu. O provedení zápisu dítěte
(občana mladšího 10 let) do cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a
s nosičem dat s biometrickými údaji se žádá na tiskopisu "Žádost o
provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu".


 

Podání žádosti o vydání cestovního pasu bez strojově čitelných
údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji


Žádost se podává na úředním tiskopisu; vzor je uveřejněn
na internetových
stránkách Ministerstva vnitra, v oddíle "Vzory formulářů".
K žádosti se přikládají dvě fotografie, doklady potřebné k vydání
cestovního pasu, např. občanský průkaz, a plná moc, pokud žádost
podává zplnomocněný zástupce.


 


Převzetí cestovního pasu může být pouze občanem, jemuž se
cestovní doklad vydává, nebo zákonným zástupcem anebo osobou, která podala
žádost místo zákonného zástupce, např. pěstouna; převzetí cestovního pasu
zplnomocněným zástupcem je vyloučeno.

5.
Řidičský průkaz

Novomanželé si musí zažádat o nový řidičský průkaz (změna
příjmení, případně změna trvalého bydliště).



  • Změnu  údajů, které
          jsou  zaznamenávány  v  řidičském  průkazu, je
         držitel řidičského průkazu  povinen do pěti  pracovních 
         dnů  ode  dne, kdy  ke  změně  došlo, 
         oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

  • Při  změně 
         údajů  zaznamenávaných  v  řidičském  průkazu 
         vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností držiteli
         řidičského průkazu nový řidičský průkaz.

6.
Katastrální úřad

Jste-li vlastníkem nemovitosti, změnu osobních
údajů je nutno ohlásit katastrálnímu úřadu příslušnému podle polohy
nemovitosti, které se údaje a jejich ohlašované změny týkají. Nejčastěji
ohlašovanou změnou bývá změna adresy trvalého pobytu evidované osoby nebo změna
jejího příjmení po sňatku. Tyto i další změny je nutno ohlásit a předložit
listinu, která změnu dokládá (např. občanský průkaz). Změnu lze ohlásit osobně
a listinu předložit na místě nebo i písemně, pak je ale nutno spolu s ohlášením
změny zaslat ověřenou kopii listiny.

7.
Některé další změny

Změnu jména/stavu byste měli nahlásit:



  • zdravotní pojišťovně

  • bance, ve které máte účet

  • živnostenskému úřadu, pokud
         podnikáte

  • finančnímu úřadu, pokud
         podnikáte

  • zaměstnavateli

  noooo to stačí??
....a nezapomeňte si vyměnit cedulku na zvonku u dveří :-)


8. Výročí svatby



Svatba je jednou z nejdůležitějších událostí v životě člověka. Proto si
zaslouží pozornost i výročí svatby. Podle počtu let, po které manželství
vydrželo, se slaví výročí s následujícími názvy:
1 rok: Bavlněná svatba (manželé si mají vyměnit kapesníčky)
2 roky: Papírová svatba
3 roky: Kožená svatba
4 roky: Květinová svatba
5 let: Dřevěná svatba (manželé se navzájem obdarují dřevěným talismanem)
6 let: Železná svatba
7 let: Vlněná svatba
8 let: Bronzová svatba (někde Plechová)
9 let: Hliněná svatba
10 let: Cínová svatba (někde Růžová)
11 let: Ocelová svatba
12 let: Hedvábná svatba
13 let: Krajková svatba
14 let: Slonovinová svatba
15 let: Křišťálová svatba (případně Skleněná)
20 let: Porcelánová svatba
25 let: Stříbrná svatba (předávají se dárky ze stříbra)
30 let: Perlová svatba (žena dostane šperk s perlami)
35 let: Korálová svatba (žena dostane šperk s korály)
40 let: Rubínová svatba
45 let: Safírová svatba
50 let: Zlatá svatba (může se slavit jako nový obřad, při kterém si manželé
vymění nové prstýnky)
55 let: Smaragdová svatba
60 let: Diamantová svatba
65 let: Kamennová svatba (někde 67,5 roku)
70 let: Platinová svatba

75 let: Korunovační svatba